Jiří Pavlica, Hradišťan & Hana a Petr Ulrychovi, Javory Beat

Není třeba zdůrazňovat, že obě tato tělesa patří mezi stálice české hudební scény. Svými písněmi přinášejí radost posluchačům už více než padesát let a za tu dobu s nimi spolupracovala řada hudebníků a zpěváků. Jiří Pavlica, který dnes stojí v čele Hradišťanu, byl dokonce po nějakou dobu členem skupiny Javory. Ale existují další svorníky, především je to charakter a obsah písní, dále jejich melodika a inspirační zdroje a v neposlední řadě je to také lidský aspekt - vlídný a upřímný přístup k posluchačům. Možná právě proto se obě kapely rozhodly zrealizovat několik společných koncertů se speciálním programem, ve kterém se představí nejen samostatně, ale hlavně ve společné části. Zazní oblíbené hity, ale také písně nové i nová hudební aranžmá.
Hradišťan & Jiří Pavlica
je ojedinělé hudební seskupení s vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým žánrovým záběrem a netradičním repertoárem, jehož silným inspiračním zdrojem byla zejména v počátcích jeho existence lidová tradice. (viz historie)
Od roku 1978 je uměleckým vedoucím Hradišťanu tvůrčí osobnost - houslista a hudební skladatel Jiří Pavlica, pod jehož vedením se dramaturgie začala postupně transformovat do širších souvislostí historických, geografických, ale i společenských. Vzrůstaly také interpretační nároky na členy souboru. Postupně se začala významně prosazovat autorská tvorba Jiřího Pavlici, která zcela převládá v posledních projektech.
Dnes je Hradišťan (v širší podobě i s tanečním souborem) profesionálním tělesem, které programově pracuje zejména s odkazem lidové tradice a jejím filozofickým přesahem. Překračuje hranice hudebních žánrů a spolupracuje s osobnostmi různých kultur celého světa. Je častým hostem, domácích i zahraničních festivalů tradiční, alternativní, ale i vážné hudby. Hradišťan spolupracuje s rozhlasem, televizí a filmem, koncertoval na 4 kontinentech, natočil více než 30 stěžejních zvukových nosičů (viz. Diskografie) a na mnoha dalších spolupracoval. Mezi kmenové sólisty patří Alice Holubová, Jiří Pavlica a David Burda.
Způsob práce, dramaturgie a umělecká úroveň řadí Hradišťan k originálním a nezaměnitelným tělesům české i mezinárodní hudební scény.
Jiří Pavlica (*1953) - umělecký vedoucí, housle, zpěv
Alice Holubová (*1969) - zpěv
David Burda (*1970) - klarinet, flétny, zpěv, manažer
Milan Malina (*1964) - cimbál, zpěv
Roman Gill (*1980) - kvinton, zpěv
Milan Gablas (*1989) - kontrabas, zpěv
Josef Fojta (*1973) - klávesy, perkuse, zpěv
Hana a Petr Ulrychovi
V dětství oba sourozence výrazně ovlivňuje opera. Otec je operní pěvec (tenor), sólista Janáčkovy opery v Brně. Kritické období nastává v roce 1968. Petr hned ráno 21. srpna 1968 zpívá živě do ilegálně vysílaného rozhlasu píseň Zachovejte klid (pravdu nezničí tanky, jděte pryč, my máme pravdu, vy jenom bič, zradu a bič). Nedlouho na to spolu s orchestrem Gustava Broma nahrávají s Hanou LP Odyssea, první doloženou fúzi rockové kapely a big bandu, a zároveň své první monotématické album. Nahrávka ale putuje díky normalizačnímu patolízalství tehdejšího vedení Supraphonu do archivu.
Hana získává Zlatou Bratislavskou Lýru 1971. Vystupuje ze stínu bratra, který se postupně vymezuje jako spíše jako autor. Nahrává sólové LP Pojďte dál, chci být chvíli s Vámi. Shodou okolností je v tomto období písničkář Ulrych naplno vtažen moravským folklorem. Vznikají Javory jako předobraz československé world muzic. Po delší době se prosazují. Písničkář se přitom poznenáhlu mění ve skladatele. Vznikají monotématická alba Nikola Šuhaj loupežník, Meč a přeslice, Markéta Lazarová. Souběžně pak řada filmových a scénických hudeb: Sonáta pro zrzku, O statečném kováři, Legenda, Radúz a Mahulena, Koločava, My holky z městečka, Díky za každé nové ráno. Toto rozkošatění vrcholí dalším sólovým albem Hany Ulrychové. Na LP Tichý hlas tentokrát ale pokorně slouží jednomu z vrcholů Petrovy tvorby; hudbě k nerealizovanému filmu.
V roce 1993 se Javory stabilizují v prakticky dnešní podobě. Přicházejí mimořádně schopní hudebníci, manželé Kateřina Štruncová (housle, zpěv, zobcové flétny) a Dalibor Štrunc (cimbál a zpěv). Vzniká řada písničkových CD a zároveň různé kompilace.Veřejnost zná ale Javory především z koncertů. Je to kvalita jejich živých vystoupení, která na sebe postupně váže publikum a plní sály. Také jeviště Městského divadla v Brně zúročuje postupně autorský a interpretační potenciál bratra a sestry. Jeho šéf, autor a režisér Stanislav Moša, jim dává prostor v několika inscenacích. Z nich zejména Koločava je trvalou součástí repertoáru a stává se jedním z kultovních představení.
V roce 2006 nahrávají Javory nové písničky na albu Stromy, voda a tráva. Petr se snaží o fúzi směrem k rockovějšímu zvuku, ale je to zatím jen vykročení. Hana mezitím vydává sólovou kompilaci „(nejen) Tichý hlas – to nejlepší z let 1968 až 2006“, opět těsně svázanou s tvorbou bratra.
Zásadní krok směrem k jiné než houslovo-cimbálové zvukové energii znamená až pokus o CD bez houslí a cimbálu - Javory beat. Je to zpočátku jen název alba (Indies 2009) a studiové kapely, která ho nahrála. Postupně se začíná utvářet podiová souběžná hudební formace k tradiční sestavě. Prodělává personální i hudební vývoj.
Také Petr cítí, že už je čas pokusit se o sólovou písničkářskou výpověď. Autor a aranžér se v ní přes košatost a experimenty ve své filmové a divadelní tvorbě vrací k základnímu písňovému tvaru. Obklopuje se partou spřízněných muzikantů a ve svém společném projevu jdou až na samou dřeň v odmítání dobových počítačových vylepšení, ve snaze o živý projev bez studiových berliček. Hudební skládanka se pomalu plní. Je v ní energie elektrické kytary (Miloš Koubek), náhrada bicí soupravy cajonem (Pavel Plch a Ctibor Bártek). Klávesy (Ondra Strouhal) jsou obohacené harmonikou, zjevné je využívání možností pražcové i bezpražcové basové kytary (Kuba Šimáně). Vše občas doplní lyrika nylonové kytary, pohodovost ukulele a na světě je CD Bratr sestry (2012). Jiří Plocek na obalu desky píše: S občasným přispěním své sestry Hanky vytváří bratr sestry kytici jednoduchých písniček, v nichž cítíme všechno – starý poctivý beat, stejně jako moravskou lyriku a špičkování klezmerské muziky.
Vstupné: 750 Kč / 710 Kč / 670 Kč
Vstupenky k dostání on-line na www.smetanuvdum.cz, prostřednictvím osobní návštěvy Informačního centra Litomyšl, tel.: 461 612 161 nebo v pokladně Smetanova domu hodinu před akcí.
Podmínky rezervace a prodeje vstupenek